Jak jsme se tu vzali: Od opic k lidem Archaičtí lidé, moderní lidé, Adamové a Evy

Pravěké venuše, část 1-2

Tak jsme se tedy oddělili od opic, přesněji řečeno od společného předka šimpanzů a lidí.

Nejprve se samozřejmě vyvinulo něco mezi člověkem a lidoopem, a pak začaly lidské rysy převažovat a byli tu první lidé, "pralidé", nazývaní archaičtí lidé. Protože jsme se oddělili od afrických opic, evoluce lidí probíhala v Africe a první archaičtí lidé se tam objevili asi před 2,5 miliony lety. Vývoj šel dál a v určité fázi vývoje se po celé Africe pohybovaly skupiny archaických lidí, potkávaly se, předávaly si geny a pak se zase jejich cesty rozcházely. Takto to trvalo několik set tisíc let a potom, zhruba před 300 tisíci lety se v Africe začal objevovat člověk, kterého už odborníci řadí k nám k nám, moderním lidem druhu Homo sapiens. Vznik člověka Homo sapiens byl spletitý a zpočátku žil dlouhou dobu zároveň s jinými, to je archaickými lidmi.

Současný člověk nepochází z jedné jediné větve archaických lidí. Před časem se objevily docela zavádějící pojmy mitochondriální Eva a Adam chromozomu Y. Zavádějící pojmy jsou to proto, že vyvolávají dojem, jako bychom my všichni lidé byli potomky pouze těchto dvou jedinců. Tak tomu ale není. Jak mitochondriální DNA (mt-DNA), tak i chromozom Y tvoří jen malé části celé lidské genetické informace (lidského genomu) a ještě k tomu se vyvíjejí a šíří jinak než většina ostatních genů. Mt-DNA se předává pouze po mateřské linii (matka ji předá svým potomkům, ale otcové je svým potomkům nepředávají) a chromozom Y se předává pouze z otce na syna. Pokud hledáme posledního společného předka pouze podle mitochondriální DNA a pouze podle chromozomu Y, pak dojdeme k těmto dvěma lidem. Pokud bychom ale hledali posledního společného předka podle jiných genů, (a že jich člověk má) docházeli bychom k dalším a dalším různým společným předkům. V době, kdy žila mitochondriální Eva a Adam chromozomu Y žily i jiné ženy a jiní muži a od nich jsme také zdědili geny, pouze to nebyly geny mitochondriální DNA a chromozomu Y. Naše genomy vypovídají o tom, že existovalo mnoho Adamů a Ev, žijících v časovém úseku milionů let.

Takž tu tedy máme Afriku a v ní Homo sapiens, moderního člověka.

1.2 Literatura

Knihy:

1.

Tom Higham

The World Before Us. How Science is Revealing a New Story of Our Human Origins

Penguin Books, 2022

2.

Jan Zrzavý, Hynek Burda, David Storch, Sabine Begallová, Stanislav Mihulka

Jak se dělá evoluce. Labyrintem evoluční biologie

Dokořán/Argo, edice ZIP, Praha 2017. Vydání 4., v českém jazyce 2.

3.

Jerry A. Coyne

Faith vs. Fact

Penguin Books, New York, 2016

Časopisecké články

1.

Aaron P. Ragsdale, Timothy D. Weaver, Elizabeth G. Atkinson, Eileen G. Hoal, Marlo Möller, Brenna M. Henn, Simon Gravel: 

A weakly structured stem for human origins in Africa. 

Nature, 2023; DOI: 10.1038/s41586-023-06055-y

2.

Trevor Cousins, Aylwyn Scally, Richard Durbin: 

A structured coalescent model reveals deep ancestral structure shared by all modern humans. Nature Genetics, 2025; DOI: 10.1038/s41588-025-02117-1

https://www.nature.com/articles/s41588-025-02117-1