Venuše – zobrazení ženy v pravěku: Fascinující rozsah v čase, území i rozmanitosti

Pravěké venuše, část 3

Různorodost venuší

I když se to myslím není všeobecně známé, pravěké venuše se vyznačují velkou různorodostí.

Společné mají to, že zdůrazňují typické ženské znaky, ale nezachycují pouze jeden typ postavy a liší se také mírou abstrakce. Od poměrně věrného zachycení, ve kterém lze rozeznat originál, ženu, podle které venuše vznikla, až po značnou stylizaci, zjednodušení, kde se zdůrazní pouze některé rysy.

Na obrázcích venuší na v této části mých stránek bych chtěl různost pravěkých venuší ukázat.

Na úvod k obrázkům pár poznámek.

Je možné a dokonce pravděpodobné, že byly vytvořeny tisíce pravěkých venuší, například dřevěných, protože dřevo se mnohem lépe opracovává než mamutí kel nebo kámen. Ty se ale pro svoji netrvanlivost nezachovaly.

Jak se na venuše dívat

O důvodu vytváření venuší bylo napsáno mnohé, někdy i velmi bizarní a zcela nesmyslné.

Můžeme ale s jistotou vycházet z toho, že u lovců a sběračů je vždy úzce propojena materiální a duchovní stránka všeho, co existuje. Proto i smysl venuší byl nejspíše magický. Josef Čapek v knížce "Umění přírodních národů" píše: …jsem čím dál tím více nakloněn mínění, že původ všeho umění je v magii. (…) Neuchopitelné i démonické síly mohou vstupovati do člověka, ale dají se také přiměti, aby aby vstoupili do jeho náhražky, do loutky, sochy; vklouznou tu do podoby, kterou jim člověkova napjatá imaginace určí. Člověkova duše může tělo opouštěti a zase se do něho vraceti. Každý předmět může být oživen svým duchem, různé, zvláště pak ty nápadné a udivující věci, formy, hmoty, mají své kouzelné vlastnosti a účinky."

Myslím, že v takovém významu je relevantní pravěké venuše vnímat. Dívat se na ně jako vtělení magických sil v ženské podobě.

Je potřeba ještě zmínit, že v pravěku existovaly i mužské figurky. Je jich ale nesrovnatelně méně než ženských. Jedna taková byla nalezena v pravěkém hrobu muže v Brně, pro kterého se vžilo označení "Brněnský šaman". Brněnský šaman má svoji ženskou obdobu v "šamance" z Dolních Věstonic, ke které se zase pojí z mamutoviny vyřezaná "maska", zjednodušená podoba lidského obličeje. Kromě této zjednodušené ploché hlavičky existuje ze stejného naleziště i vyřezaná hlavička, nejstarší portrét na světě.

To, že existují doklady žen i mužů jako šamanek i šamanů je pro mě potvrzením, že skutečně každý tehdy dělal to, na co měl vlohy, bez ohledu na to, jestli byl muž nebo žena.

Nahota venuší: Stud za nahotu je naučený, ne vrozený

Nahota venuší nám připomíná jinou kdysi přirozenou věc. Je zdokumentovaným faktem, že stud za nahotu je kulturně naučený. Evidentně souvisí s historickým přechodem k patriarchálnímu uspořádání společnosti a s tím souvisejícími požadavky na "cudnost".

Venuše a pojetí krásy

Podobně jako vnímání nahoty je kulturně podmíněné i pojetí krásy.

Je bizarní, když některý autor napíše o pravěkých lovcích a sběračích, že nám byli tak mentálně vzdálení, že je vůbec nejsme schopni pochopit a o kus dál napíše, že venuše jistě nemohly být ideálem krásy. Jak to tedy může tvrdit, když je sám nechápe?

Pravěké lovce a sběrače jistě jsme schopni v mnohém pochopit. Když v řadě případů můžeme porozumět i chování zvířat, jak bychom se mohli na lidi druhu Homo sapiens, stejného druhu, jako jsme my, dívat jako na mimozemšťany?

Setkal jsem se také s názorem, že Věstonická venuše (i některé další venuše z Dolních Věstonic) znázorňuje zároveň muže i ženu. Když se někdo hodně snaží, tak je schopen vidět v ledačems ledaco a v každém zobrazení čehokoli lze při vynaložení určité snahy najít prvky i něčeho úplně jiného.

Poměr vytváření ženských a mužských sošek v pravěku Evropy výjimečný

V mnoha případech srovnáváme život lidí v pravěku s tím životem lovců a sběračů, který je zdokumentován cestovateli a odbornými studiemi v naší době. Ve vztahu k venuším je pozoruhodné, že nikde nebyla zaznamenaná taková převaha tvorby ženských figurek nad mužskými, jako je doložena z pravěku. Proto taky můžeme usuzovat na větší roli žen v pravěku, než tomu bylo nebo je u historicky zdokumentovaných kultur.

Obrazový přehled venuší

Následuje přehled venuší, který není samozřejmě vyčerpávající, ale má ukázat jejich různost. Jsou řazeny podle zažité periodizace pravěkých období, nazvaných podle významných archeologických lokalit ve Francii pro období lovců a sběračů)a jedné lokality v Maďarsku pro období zemědělců.

Nejstarší období je AURIGNACIEN.

Střední, "zlatý věk venuší", je GRAVETTIEN, který končí vrcholem doby ledové a maximálním zaledněním Evropy.

Nejmladší období venuší lovců a sběračů je MAGDALENIEN, který nastoupil po konci maximálního zalednění Evropy.

Poslední období spojené s pravěkými venušemi je zemědělská kultura, nazvaná podle maďarské lokality LENGYEL Naše lokální (moravská) forma se jmenuje "kultura s moravskou malovanou keramikou", zkracovaná na MMK.

Zdroje obrázků jsou uvedeny ke konci této stránky před literaturou.

AURIGNACIEN

GRAVETTIEN

MAGDALENIEN

Pro Magdalenien jsou typické stylizované venuše, kde hlavní důraz je kladem na pohled z boku, jak je patrné zejména z rytin.

NEOLIT – KULTURA S MORAVSKOU MALOVANOU KERAMIKOU

Venuše: Tvůrci nebo tvůrkyně?

Na zádech Věstonické venuše se nachází neúplný otisk prstu. Z jeho analýzy lze usoudit, že téměř jistě nepatří dospělému muži. Pokud by měl být tvůrce Věstonické venuše chlapec nebo obecně osoba mužského pohlaví, musela by být ještě v dětském věku. U ženy s menšími prsty a jemnějšími papilárními rýhami můžeme ale uvažovat i o dospělé osobě. Vzhledem k tomu, že vymodelování Věstonické venuše a její následné vypálení vyžadovalo jistou míru dovedností, není pravděpodobné, že by to moha být práce dítěte. A tak tedy vychází, že Věstonická venuše je dílo ženských rukou. Známá starší ilustrace Zdeňka Buriana, (a stejně tak novější ilustrace Pavla Dvorského) ve které tvorbu Věstonické venuše dokončuje starší muž, je nejspíše nesprávná.

Je pozoruhodné (nebo možná příznačné), že ačkoli je logičtější, že tvůrcem Věstonické venuše byl dospělý, nebo přinejmenším dostatečně rozumově i manuálně vyspělý člověk, což ukazuje na tvůrkyni ženu nebo dívku, opakovaně se zdůrazňuje "dětský" otisk, a pokud už se připustí, že dítě Věstonickou venuši vytvořit nemohlo, uchyluje se vysvětlení k tomu, že je to náhodný otisk nějakého dítěte, které se k jejímu vytváření připletlo. Zdá, že síla Burianova obrazu a s ním spojený způsob myšlení stále mohutně působí.

Věstonická venuše nebyla jediná svého druhu. Na nalezišti se zachovaly se i fragmenty dalších keramických venuší.

Kromě toho se z Dolních Věstonic a Pavlova dochovala ještě řada keramických zlomků s otisky prstů. Jejich analýza opět ukázala, že jde o otisky prstů ženských, v některých případech možná i dětských. Jako možné vysvětlení se nabízí, že jde o výsledek magických praktik, prováděných ženami.

Venuše a oheň

Pokud jde o místo nálezu, Věstonická venuše byla nalezena při průzkumu velkého (nejspíše centrálního) ohniště o rozměrech 13 x 5 m, pod silnou vrstvou přepálené spraše, popela a dřevěných uhlíků. To svědčí o tom, že se vztahovala k ohni, jako k centru života komunity. Na okraji ohniště bylo zaznamenáno nakupení kvalitních kamenných nástrojů, které tam byly zřejmě přinášeny jako určitá rituální oběť.

K místu nálezu Věstonické venuše těsně přiléhal hrob rituálně pohřbené ženy známý jako hrob šamanky. Podle něho byla Věstonická venuše i datována.

Protože tedy existují indicie, že Věstonickou venuši vytvořila žena nebo dívka, chtěl jsem k tomu dodat obrazový materiál. Protože malovat neumím, pokusil jsem se vytvořit obrázek "Tvůrkyně Věstonické venuše" pomocí umělé inteligence. Zde jsou tedy některé výsledky. (Že tvůrkyně vypadají moderně, není v rozporu se současnými poznatky. Např. forenzní rekonstrukce mladé ženy z Mladečských jeskyní, která dostala jméno Mlada a která představuje ženu z ještě staršího období, než byla tvůrkyně Věstonické venuše, vypadá jako běžný současný člověk. Viz. např. zde https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/forenzni-rekonstrukce-lebky/ nebo zde https://mladecske.caves.cz/aktuality/seznamte-se-mlada-kromanonka-z-mladecskych-jeskyni).

Tyto obrázky nejsou exaktní rekonstrukce, ale jejich smyslem je ukázat i jiné pojetí, než bylo uplatňováno dosud.

Věstonická venuše je spojena s ohněm a byla vytvořena z mokré místní hlíny, nabrané nejspíš ve zdejší řece Dyji nebo nějaké místní louži. Proto jsou obrázky buď s ohněm, nebo s vodou.

Jak mohla vypadat žena, podle které byla Věstonická venuše vytvořena, je vyobrazeno zde na dvou obrázcích. Jde o dílo malíře Libora Baláka. Obě rekonstrukce pocházejí z jednoho obrazu. U druhého obrázku bylo upraveno pozadí.

Podobně jako Věstonická venuše, je s ohněm spjata Venuše z Galgenbergu v Rakousku (zvaná Fanny), druhá nejstarší známá venuše. Tehdejší lovci a sběrači si vytvořili ohniště obložené kameny se zástěnou proti větru. A v tomto ohništi, zasazená do silné vrstvy dřevěných uhlíků byla venuše objevena.

Petřkovická venuše ležela v prohlubni spolu se stoličkou mamuta a dalšími artefakty smíchanými s pozůstatky z ohniště.

Na Ruských nalezištích, v Kostěnkách a v Gagarinu byly venuše ukryté v prohlubních, vydlabaných v podlahách obydlí blízko ohnišť. Byly často přikryté kostmi zvířat nebo tabulkami vápence.

Willendorfská venuše byla nalezena na místě tábořiště nad Dunajem ukrytá v prohlubni a posypaná červeným barvivem. Zajímavé je, že materiál (tzv. oolitický vápenec) nepocházel nikde z místa nálezu nebo jeho blízkého okolí. Nejpravděpodobnější místo původu je v Itálii, blízko Lago di Garda (Sega di Ala), což je vzdušnou čarou asi 450 km, ovšem na druhé straně Alp. Takže venuše buď musela projít průsmyky přes Alpy, nebo Alpy obejít. Druhý nejpravděpodobnější zdroj by mohl být u města Izjum na východní Ukrajině, což je nějakých 1600 km od Willendorfu.

Toto všechno ukazuje na to, že pravěké venuše nebyly jen tak nějaké "figurky", ale že to byly významné předměty s příběhem.

Zdroje obrázků venuší

(1) Hannes Wiedmann, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hohle_fels_-_venus%C2%A9urmu_2014_-_foto_hannes_wiedmann.jpg, výřez

(2 - 12) vlastní foto

(13) Dolnověstonické studie, svazek 15: PETŘKOVICE On Shouldered Points and Female Figurines. Editor Jiří Svoboda, Archeologický ústav České akademie věd Brno, 2008 (=DVS

15), str. 197

(14) Jan Jelínek: Velký obrazový atlas pravěkého člověka. Artia Praha, 1977 (= Jelínek), str. 316

(15) DVS 15, str. 198

(16) Jelínek, str. 393

(17) autor Vassil, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vénus_de_Lespugue_Gravettien_Musée_de_l%27Homme_04022018_5.jpg

(18) autor Selmoval, zesvětleno oproti originálu, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vénus_de_Lespugue.jpg

(19) autor PHGCOM

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Venus_de_Brassempouy.jpg

(20) autor: FrDr

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Musée_d%27Aquitaine_03.jpg

(21) DVS 15, str. 199

(22) DVS 15, str. 199

(23) Bosinski, G., 1981: Gönnersdorf. Eiszeitjäger am Mittel rhein. Schriftenreihe der Bezirksregierung Koblenz 2 Koblenz : Rhenania-Verlag, 1981.

https://donsmaps.com/gonnersdorf.html#reference

(24) DVS 15, str. 200

(25, 26) vlastní foto

(27) Karel Valoch: An engraved female figure from Býčí skála cave in Moravia. Antropologie, LI/1, str. 29-31, 2013 (https://puvodni.mzm.cz/Anthropologie/downloads/articles/2013/Valoch_2013_p29-31.pdf)

(28-32) vlastní foto

(33 – 40) Obrázky vytvořené pomocí webových stránek s umělou inteligencí na zákadě textových "promptů" a většinou ještě doupraveny pomocí editoru PIXLR remove object tool.

(33, 34, 36, 38) Magic Hour

(35) Dezgo

(37) AI Image

(39,40) Vheer.

(41, 42) autor rekonstrukcí Libor Balák.

Další literatura

1.

Josef Čapek:

Umění přírodních národů.

kniha

Československý spisovatel, Praha, 1949

2.

Martin Oliva:

Dolní Věstonice I (1922-1942) Hans Freising-Karel Absolon-Assien Bohmers.

(kniha)

Anthropos, Moravské zemské muzeum Brno, 2014.

Články

Sandra Sázelová:

Female figurines of the Northern Eurasia: An ethnological approach.

Kapitola III.3 ve sborníku Petřkovice. On Shouldered Points and Female Figurines. Dolnověstonické studie, svazek 15, str. 224-232.

Archeologický ústav Akademie věd České republiky Brno, 2008.

https://www.researchgate.net/publication/321576916_Female_figurines_on_Northern_Eurasia_An_ethnological_approach

Články o otisku prstu na Věstonické venuši

Miroslav Králík, Vladimír Novotný, Martin Oliva:

Fingerprint on the Venus of Dolní Věstonice I.

Anthropologie XL/2, str. 107–113, 2002.

https://puvodni.mzm.cz/Anthropologie/downloads/articles/2002/Kralik_2002_p107-113.pdf

Mirslav Králík, Vladimír Novotný:

Epidermal ridge breadth: An indicator of age and sex in paleodermatoglyphics.

Variability and Evolution, 2003, Vol. 11: 5–30

Odkaz na Research Gate:

https://www.researchgate.net/publication/257603212_Epidermal_ridge_breadth_An_indicator_of_age_and_sex_in_paleodermatoglyphics

Miroslav Králík, Vladimír Novotný:

Dermatoglyphics of ancient ceramics. Součást sborníku Dolnověstonické studie 14: Pavlov I Southeast. A window into the Gravettian Lifestyles, kapitola IV.5.

Academy of Sciences of the Czech Republic, Institute of Archaeology, Brno a Polish Academy of Sciences, Institute of systematics and Evolution of Animals, Kraków, 2005.

Odkaz na Research Gate:

https://www.researchgate.net/publication/257603379_Dermatoglyphics_of_Ancient_Ceramics

Článek o původu Willendorfské venuše:

Weber, G.W., Lukeneder, A., Harzhauser, M. et al.:

The microstructure and the origin of the Venus from Willendorf. 

Scientific Reports 12, 2926 (2022). https://doi.org/10.1038/s41598-022-06799-z

https://www.nature.com/articles/s41598-022-06799-z

Články o kulturní podmíněnosti vnímání krásy:

Martin J. Tovée, Viren Swami, Adrian Furnham, Roshila Mangalparsad:

Changing perceptions of attractiveness as observers are exposed to a different culture.

Evolution and Human Behavior, Volume 27, issue 6, 2006, pages 443-456,

ISSN 1090-5138

Odkaz na Research Gate:

https://www.researchgate.net/profile/Martin-Tovee/publication/233822794_Changing_patterns_of_attractiveness_as_observers_are_exposed_to_a_different_culture/links/59ef48b4aca2721ca5e93310/Changing-patterns-of-attractiveness-as-observers-are-exposed-to-a-different-culture.pdf

Alais David, Stephens Jacqueline and Taubert Jessica

Distortions of lip size bias perceived facial attractiveness

Proceedings of the Royal Society B Biological Sciences, 292: 20250202

Published:09 April 2025

https://doi.org/10.1098/rspb.2025.0202

https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2025.0202

O kulturní podmíněnosti studu za nahotu:

Paul King:

Can people unlearn their naked shame?

BBC

https://news.bbc.co.uk/2/hi/7915369.stm

Keon West:

Naked and Unashamed: Investigations and Applications of the Effects of Naturist Activities on Body Image, Self-Esteem, and Life Satisfaction

Journal of Happiness Studies, 19, 677–697 (2018). https://doi.org/10.1007/s10902-017-9846-1 

https://link.springer.com/article/10.1007/s10902-017-9846-1

KONEC části 3