Neolitické venuše z Hlubokých Mašůvek a Těšetic-Kyjovic

V období neolitu, to je už v období zemědělců, existuje kultura nazvaná kultura s moravskou malovanou keramikou (běžně používaná zkratka MMK), která se vyznačuje vytvářením velkého množství venuší. Tato kultura trvala od doby 6850 do 5650 let před současností.

Na jižní a střední Moravě bylo nalezeno přes 2000 fragmentů ženských figurek, přičemž některé venuše se zachovaly téměř celé. Některé z těchto venuší jsou výrazně větších rozměrů než jsou venuše z období paleolitu, z období lovců a sběračů.

Velké venuše zřejmě představovaly ústřední posvátný symbol komunity.

Nejznámější naleziště těchto venuší jsou Hluboké Mašůvky a oblast mezi Těšeticemi a Kyjovicemi, oboje na Znojemsku.

Hluboké Mašůvky

Dvě venuše z Hlubokých Mašůvek patří asi mezi nejikoničtější venuše našeho neolitu. Jedna z nich, s prohnutými pažemi obrácenými k nebi v adoračním gestu, druhá s nataženýma rukama v žehnajícím gestu. Kromě těchto dvou je známá ještě sedící venuše, která se ale dochovala bez hlavy.

V Hlubokých Mašůvkách bylo v období kultury s MMK opevněné sídliště o velikosti asi 4,5 hektaru se vstupními branami, z nichž některé měly i věže. Velmi pravděpodobně byl součástí komunity i rondel.

Obec leží asi 8 km na sever od Znojma, na silnici mezi Znojmem a Jevišovicemi, pokračující do Třebíče. Naleziště venuší leží na západním okraji obce.

Nálezy z Hlubokých Mašůvek jsou vystaveny jako součást sbírky Františka Vildomce na Starém zámku v Jevišovicích.

Těšetice-Kyjovice

Archeologické naleziště Těšetice – Kyjovice, poloha Sutny, je nejproslulejší tím, že zde byl v letech 1968 až 1978 komplexně prvně ve střední Evropě prozkoumán rondel. Rondely byly monumentální kruhové stavby zřejmě s duchovním významem.

Místo se nachází asi 8 km na severovýchod od Znojma, nad říčkou (nebo spíše potokem) Únanovkou, na níž je v těchto místech přehradní nádrž Těšetice. Je vzdáleno asi 2,5 km od západního okraje Těšetic.

Na nalezišti Těšetice-Kyjovice, poloha Sutny bylo nalezeno velké množství keramiky nejrůznějšího druhu. Mezi nimi bylo i několik venuší a jejich fragmentů. Velice specifickou venuší je nádoba ve tvaru ženy (gynekomorfní nádoba) s rukama v adoračním gestu, které se podle obdobných nálezů na jižním Slovensku říká nádoba svodínského typu.

Všechny venuše pocházejí z kultury s moravskou malovanou keramikou.

Originály jsou uloženy v Ústavu archeologie a muzeologie filozofické fakulty Masarykovy university Brno a jsou vystavovány příležitostně. Kopie a informace je možné vidět v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.

Literatura:

1.

Zdeněk Čižmář (editor):

Život a smrt v mladší době kamenné. Katalog výstavy.

Vydal Ústav archeologické památkové péče Brno ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve Znojmě a Moravským Zemským muzeem, 2008

2.

Alena Humpolová, Vladimír Podborský:

To nejlepší z archeologické sbírky Františka Vildomce.

Archeologický ústav Moravského zemského Muzea, Brno, 2013