Venuše z Přerova-Předmostí, rytina na mamutím klu

Venuše z Předmostí je schematická rytina ženy na odlomeném hrotu mamutího klu. Ukazuje na vysoký stupeň schopnosti abstrakce tehdejších lidí. Výška je 28 cm a stáří asi 30 000 let.

Byla objevena už roku 1895. Je uložena v Moravském zemském muzeu a není trvale vystavena. Vystavována bývá čas od času v rámci specializovaných výstav o pravěku.

Předmostí, součást města Přerov, je nebo možná byla velmi významná archeologická lokalita, která ale měla smutný osud. V minulosti zde stála dvě vápencová skaliska, Hradisko a Skalka. Ze Skalky byl daleký výhled do krajiny. U Hradiska byly doloženy vývěry minerálních vod, které nezamrzaly, takže byly zdrojem vody pro lidi i zvířata i v zimě. Mezi těmito skalisky byl sprašový hřbet, vysoký kolem 20 m.

Skalka byla ve 2. polovině 19. století zcela zlikvidována jako zdroj vápence. Podél sprašového návrší byly postaveny 3 cihelny a návrší bylo také prakticky zlikvidováno pro výrobu cihel.

Již roku 1571 zmiňuje Jan Blahoslav kosti obrů, tedy kosti mamutů. Při exploataci oblasti byly po dobu asi 150 let odváženy celé vozy těchto kostí, které se drtily a používaly jako hnojivo, nebo se pálily v peci. Odhaduje se, že původně byly na místě pozůstatky asi jednoho tisíce mamutů. Není pochyb o tom, že bylo zničeno obrovské množství archeologického materiálu všeho druhu.

Po této devastaci až koncem 19. století začal archeologický výzkum.

V roce 1894 zde byl objeven hromadný hrob lovců mamutů, který poskytl soubor několika desítek kosterních pozůstatků z paleolitu Evropy, největší nález lidských ostatků svého druhu vůbec.

V roce 1895 pak byla objevena Předmostecká venuše.

Je zajímavé, že se v USA u jednoho sběratele objevila údajná podobná venuše, pocházející také z Předmostí. Předběžné ohledání nevyvrátilo možnou pravost venuše a její pravěký původ, ale také je nepotvrdilo s tím, že jsou nutná další zkoumání.

Největší soubor koster pravěkých lidí z Předmostí pak potkal podobně smutný osud, jako celou lokalitu. Byly zničeny koncem dubna 1945 při požáru zámku v Mikulově, kde byly uloženy. Různé prameny uvádějí různé důvody požáru, některé, že byl zámek zapálen v bojích o Mikulov, jiné, že byl zámek úmyslně zapálen ustupujícími německými nacisty. Zachovala se alespoň fotodokumentace, takže i když není možné kosti těchto pravěkých lidí zkoumat už fyzicky, je možné je alespoň studovat z fotografií.

Na místě paleolitického sídliště lovců mamutů je dnes sídliště panelové. Ze všeho zbyl jen velký kámen s informací, že zde sídliště lovců mamutů bylo.

Další místo, které lovce mamutů připomíná, je "Památník lovců mamutů", kde jsou kosti zvířat v původní nálezové poloze.

A pak je tu ještě památník, nazvaný "Sonda do pravěku", který kombinuje obraz Předmostecké venuše a mamutích kostí.

Literatura:

1. Od lovců mamutů k cihle. Osud světoznámé archeologické lokality Předmostí a příběh hrobu, který ji proslavil. Vydalo statutární město Přerov, 2015, ISBN: 978-80-906145-2-9.

2. MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM – MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE, NOVÉ OBJEVY

(https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjRmffPgquMAxWOA9sEHZ1PGU8QFnoECAwQAQ&url=http%3A%2F%2Fpuvodni.mzm.cz%2Fmzm%2Fostatni%2Fpro_novinare%2FTZ_nove_objevy.doc&usg=AOvVaw2hPvxg6UP5DdgcKY7O89Fm&opi=89978449)